|
|
Sharenting - nadměrné sdílení informací o dětech jejich rodiči
HLAVINKOVÁ, Anna
Bakalářská práce se zabývá tématem Sharenting - nadměrné sdílení informací o dětech jejich rodiči. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část bakalářské práce je dále zpracována v pěti kapitolách, které se zabývají rizikovým chováním, rodinou, aktuálně nejvyužívanějšími sociálními sítěmi, právním pojetím sharentingu a samotným sharentingem. V praktické části jsou zmíněné cíle a hypotézy, které byly zpracovány pomocí kvantitativního typu výzkumu, technikou dotazník. Výzkumný soubor zahrnoval celkem 221 respondentů, který byl tvořen rodiči, kteří jsou aktivní na sociálních sítích a mladými lidmi (budoucími rodiči) ve věku od 18 do 26 let. Výběr respondentů byl záměrný, metodou sněhové koule. Z výsledku této bakalářské práce jsme zjistili, že rodiče znají rizika spojená se sdílením soukromých informací, fotografií, videí na internetu a sociálních sítích. Dále jsme zjistili, že rodiče tyto informace sdílejí z důvodu vytváření virtuálních rodinných alb, sdílením vzpomínek s vzdálenými příbuznými a přáteli. Rodiče se svých dětí nedotazují na schválení sdílení fotografií, videí atp. na sociálních sítích. Při vyhodnocování dotazníků jsme obdrželi různé názory od potencionálních budoucích rodičů, kteří ve většině odpovídali negativně na sdílení informací o dětech na internetu. Výsledky této bakalářské práce mohou být podkladem pro další diskusi o této problematice. Dále mohou být podnětem pro nejrůznější vzdělávací osvětové programy nejen pro rodiče, ale i širokou veřejnost
|
|
|
Proces vytváření institutu dětského ombudsmana v České republice
Otrošinová, Dominika ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Tušková, Eva (oponent)
Diplomová práce mapuje patnáctileté období opakovaných a prozatím neúspěšných snah o vytvoření úřadu ochránce práv dětí v České republice. Rozděluje toto období do několika etap, a u každé z nich hledá co nejvíce prvků, které danou etapu nějakým způsobem ovlivnily. S využitím teorie tří proudů se zaměřuje na fázi nastolování agendy, nalézá hlavní aktéry jednotlivých období a popisuje jejich přístupy k nastolení tématu. Jednotlivé etapy mezi sebou srovnává na základě kritérií, s nimiž teorie tří proudů pracuje. Poukazuje např. na rozdíly v postavení jednotlivých promotérů či naopak na obdobné vlivy jednotlivých proudů. V závěru navrhuje soubor doporučení pro budoucí proces, která z analýzy vycházejí.
|
|
|
Navrhovaný model transformované péče o ohrožené děti
Kvasničková, Dana ; Novotná, Jiřina (vedoucí práce) ; Kohnová, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá návrhem nového modelu transformované péče o ohrožené děti. Jejím cílem je popsat a seznámit s návrhem nového modelu transformované péče o ohrožené děti na příkladu ústavního zařízení a vyhodnotit jeho možný dopad. Práce je pojímána deskriptivně, má charakter myšlenkového experimentu. Je zpracovaná monografickou procedurou. Metodické zpracování bylo provedeno formou sběru a vyhodnocením dostupných dat a dokumentů vypovídajících o současném stavu péče o ohrožené děti. Text práce je rozdělen na dvě části - teoretickou a praktickou. Teoretický podklad vychází z oblasti psychologie, sociologie, pedagogiky. Praktická část přináší prezentaci návrhu nového modelu transformované péče na příkladu ústavního zařízení a vyhodnocení jeho očekávaných přínosů. Také popisuje možné překážky a problémy při zavádění modelu do praxe.
|
|
|
Rodičovství ve světle judikatury Evropského soudu pro lidská práva
Dušková, Jana ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Cílem práce je analýza vývoje dílčích oblastí souvisejících s rodičovstvím a posouzení, jakým způsobem judikatura Evropského soudu pro lidská práva ovlivňuje výklad pojmu rodičovství, právní úpravu i praktickou realizaci některých institutů s rodičovstvím souvisejících. Práce se zaměřuje především na vývoj interpretace pojmu "rodina" a "rodičovství", určování rodičovství, právo rodičem být, právo rodičem se nestát a právo dítěte znát svůj původ, přičemž pozornost je věnována institutům do značné míry kontroverzním jako je surogátní mateřství, baby-boxy, asistovaná reprodukce, umělé přerušení těhotenství nebo utajené a anonymní porody. U všech témat je krom relevantních rozsudků vnitrostátních soudů citována i judikatura Evropského soudu pro lidská práva, přičemž je analyzováno, zda a do jaké míry se tyto judikatury shodují, jakým způsobem jsou postoje Evropského soudu pro lidská práva reflektovány ve vnitrostátním právu, případně je naznačeno, jakým směrem by se česká právní úprava rodičovství mohla vlivem judikatury Evropského soudu pro lidská práva v budoucnu ubírat. Poslední část práce je věnována případovým studiím, na nichž je demonstrováno, kdy v minulosti došlo ke změně českého právního řádu právě v důsledku rozhodovací činnosti Evropského soudu pro lidská práva. Práce vede k závěru, že...
|
|
|
Spolupráce pedagogů na základních školách s orgánem sociálně-právní ochrany dítěte
Kučerová, Lucie ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
NÁZEV: Spolupráce pedagogů na základních školách s orgánem sociálně-právní ochrany dítěte AUTOR: Lucie Kučerová KATEDRA: Katedra Speciální pedagogiky VEDOUCÍ PRÁCE: Doc. PaedDr. Eva Šotolová Ph.D. ABSTRAKT V první polovině práce vymezujeme pojmy pedagogický pracovník, školní metodik prevence, kurátor pro děti a mládež. Popisujeme zde principy jejich spolupráce ve věci práv dítěte a jeho sociálně-právní ochrany, které jsou dány především zákonem č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí a vyhláškou č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních. Zároveň téma možných morálních dilemat, která může řešit pedagog ve věci sociálně-právní ochrany žáka. V druhé polovině práce hodnotíme výsledky empirického šetření. Kvantitativní šetření proběhlo dotazníkovou metodou na 7 základních školách v Praze. Jeho hlavním smyslem bylo zmapovat rozsah znalostí pedagogů základních škol o orgánu sociálně-právní ochrany dítěte, zjistit, na jaké úrovni tato spolupráce funguje a porovnat situaci na základních školách praktických a základních školách běžného typu. Závěr šetření ukázal významné nedostatky ve znalostech pedagogů na základních školách běžného typu v této oblasti a odhalil nedostatky spolupráce pedagogů s orgánem sociálně-právní ochrany dítěte. Klíčová slova: práva...
|
|
|
Právo dítěte spolurozhodovat o své výchově
Manková, Hana ; Koťa, Jaroslav (vedoucí práce) ; Krykorková, Hana (oponent)
Anotace: Právo dítěte spolurozhodovat o své výchově je interdisciplinárním tématem a práce se soustřeďuje na jeho právní, psychologické a pedagogické aspekty. Spoluúčast dítěte na rozhodování o sobě samém je zakotvena v právních nástrojích různého druhu a právní síly. Výklad tohoto dětského práva a jeho aplikace v praxi se však ukazují jako vysoce problematické. Možnost dítěte vyjádřit vlastní názor je sociálně a kulturně podmíněna, ačkoli by měla být všeobecnou součástí výchovy v jeho nejlepším zájmu. Práce vysvětluje nejdůležitější sporné otázky související se spolurozhodováním dítěte o vlastní výchově, a to v rámci výchovy v rodině.
|
|
|
Vybrané aspekty ovlivňující problematiku surogátního mateřství
NĚMCOVÁ, Kristýna
Bakalářská práce se zabývá problematikou surogátního mateřství, a to jednak z hlediska teoretického uchopení, kde popisuji právní, etické a psychosociální aspekty ovlivňující náhradní mateřství, tak z hlediska praktického. Pomocí kvalitativního výzkumu zjišťuji postoje sociálních pracovníků sociálně-právní ochrany dětí k této problematice. Práce řeší problematické aspekty v aplikaci surogátního mateřství v praxi z hlediska právního ukotvení, etického uchopení a psychosociálních důsledků, a to včetně postojů sociálních pracovníků sociálně-právní ochrany. Tato práce by měla poukázat na rozporuplnost a na rizika, která vyplývají z uskutečnění náhradního mateřství. Výzkum ukazuje různé postoje, co se týče právního ukotvení surogátního mateřství. Co však mají protichůdné názory společné je fakt, aby nedocházelo ke zneužívání tohoto institutu, tudíž ve výsledku jde o stejný účel. Jak z hlediska etického, tak z hlediska psychosociálního jsou postoje sociálních pracovníků podobné a náhradní mateřství považují za rizikové a problematické. Tento institut je třeba neponechávat právně neupravený a stanovit v tomto případě jasné hranice a jasná pravidla, aby tak nedocházelo ke zneužití institutu surogátního mateřství a současně se také předcházelo všem negativním dopadům.
|
|
|
Navrhovaný model transformované péče o ohrožené děti
Kvasničková, Dana ; Novotná, Jiřina (vedoucí práce) ; Kohnová, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá návrhem nového modelu transformované péče o ohrožené děti. Jejím cílem je popsat a seznámit s návrhem nového modelu transformované péče o ohrožené děti na příkladu ústavního zařízení a vyhodnotit jeho možný dopad. Práce je pojímána deskriptivně, má charakter myšlenkového experimentu. Je zpracovaná monografickou procedurou. Metodické zpracování bylo provedeno formou sběru a vyhodnocením dostupných dat a dokumentů vypovídajících o současném stavu péče o ohrožené děti. Text práce je rozdělen na dvě části - teoretickou a praktickou. Teoretický podklad vychází z oblasti psychologie, sociologie, pedagogiky. Praktická část přináší prezentaci návrhu nového modelu transformované péče na příkladu ústavního zařízení a vyhodnocení jeho očekávaných přínosů. Také popisuje možné překážky a problémy při zavádění modelu do praxe.
|
|
|
Ústavní výchova
PAPÁČKOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce má za úkol seznámit čtenáře s ústavní výchovou v České republice, která je vykonávána v zařízeních patřících do rezortu Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva školství, tělovýchovy a sportu. Ústavní výchova je jedním z nejzávažnějších opatřeních, kterým může stát zasahovat do rodinných vztahů. Nezletilé děti mají právní nárok na zabezpečení řádné výchovy a všestranného rozvoje. Pokud rodiče či bližší rodina není schopna tento právní nárok plnit, pak nastupuje na řadu stát, který má povinnosti zajistit takovému dítěti náhradní výchovné prostředí, a to buď svěřením dítěte do péče fyzické osoby, svěřením dítě do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a v případě nezbytnosti, pak také nejzávažnějším opatřením nařízením ústavní výchovy. Přednost má vždy individuální péče před ústavní, ať už u jiné fyzické osoby, poručníka nebo pěstouna. Zákon také přesně definuje, kdy je možné přistoupit ke krajnímu řešení a nařídit ústavní výchovu. Vzhledem k závažnosti tohoto opatření, přísluší toto rozhodnutí pouze soudům. Žádná jiná státní či nestátní instituce takovou pravomoc nemá. Tato práce má za úkol představit ústavní výchovu a ochranu dětí v České republice, zejména pak poukázat na roztříštěnost systému ústavní výchovy. Stěžejní část této práce popisuje proces nařizování ústavní výchovy a především její realizaci v jednotlivých ústavních zařízeních, která jsou diferencována podle věku dětí, podle jejich fyzických a psychických schopností a podle důvodů, proč bylo o ústavní výchově rozhodnuto. Prioritou by vždy měl být zájem a blaho dítěte. Tato práce rovněž poukazuje na nedostatky ústavní výchovy, především na nedostatečnou spolupráci orgánu sociálně-právní ochrany dětí a ústavních zařízení, omezenou spolupráci mezi jednotlivými vládními resorty, nedostatečnou sanaci rodiny, či nízký počet terénních sociálních pracovníků a soudců. V neposlední řadě zmiňuji i úspěchy, které s sebou přinesla transformace ústavní výchovy, zejména přeměna na malá zařízení rodinného typu, která jsou obklopená sítí služeb pro rodiny umístěných dětí, pro děti samotné, ale i pro další rodiny, které se ocitnou v tíživé situaci. Ne všechny děti je možné umístit do náhradní rodinné péče, ne všechny rodiny se podaří sanovat. Zejména pro některé starší děti a děti, které za sebou mají specifickou životní zkušenost (týrání, opakované vracení z náhradní rodiny), je ústavní zařízení prostředím, kde se cítí bezpečněji a kde mohou naplnit svou potřebu patřit do skupiny vrstevníků. Ve své práci jsem rovněž chtěla upozornit na současný systém péče o děti a mládež, který neřeší období po odchodu mladého člověka z ústavní výchovy, ačkoli toto období osamostatňování se je nejdůležitější etapou pro jejich budoucí život.
|
|
|
Haagská úmluva o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodní adopci: přínosy a slabiny
Šklebená, Karolína ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Trávníčková, Zuzana (oponent)
Haagská úmluva o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodní adopci v kontextu kulturního relativismu Práce se soustředí na práva dítěte v kontextu mezinárodní adopce. Cílem je identifikovat prvky kulturního relativismu v rámci základních práv dítěte, které jsou mezinárodní adopcí dotčeny. Z teoretického hlediska se práce opírá o současný diskurs o univerzalitě lidských práv. Teorie tří úrovní kulturního relativismu je aplikována na Haagskou úmluvu o mezinárodní adopcí a v jejím rámci dokazuje prvky kulturního relativismu mezinárodních adopcí.
|
host ::
RSS.